Laibach přivezli na Velký pátek opravdu nevšední zážitek

Laibach | Foto: Jan Mareš, Monstermusic.cz

V pátek 18. dubna se v pražském Divadle Archa uskutečnilo vystoupení slovinské skupiny Laibach. Kdo tam byl, nebo kdo tuto formaci jen trochu zná, ví, že se jednalo o opravdu zajímavý zážitek plný masivní experimentální hudby a vizuálních efektů.

Před vchodem do Divadla Archa se tvořila malá fronta převážně lidí středního věku. Nejinak tomu bylo i uvnitř. Sálem se rozléhala klasická hudba a na lidech bylo vidět, že už jsou natěšení. Konečně se setmělo a na pódiu se za doprovodu intra objevila staronová formace Laibach. Staronová z toho důvodu, že se od roku 1980, kdy začali vystupovat, několikrát změnilo obsazení. Skupina začala skladbou Eurovision a písní z nejnovějšího alba Spectre se držela ještě nějakou dobu. Zazněly songy jako Walk With Me, Americana nebo We Are Millions and Millions Are One.

Opravdu propracovaná byla světelná vizualizace, která skvěle doplňovala chladnou a ponurou atmosféru písniček. Publikum se zpočátku příliš nehýbalo, což bylo vzhledem k tempu jednotlivých skladeb pochopitelné; i tak však teplota v sále rostla. Zároveň běhal mráz po zádech vždy, když se do toho svým hlasovým projevem opřela zpěvačka Mina Špiler. Její chladný výraz ve tváři a rysy diktátorství v kombinaci s ženskostí nasazovaly třešničku na již tak hutný dort, který tvořil také zpěvák Milan Fras spolu se zbytkem formace.

Laibach

Laibach samozřejmě nezapomněli ani na starší skladby. Především těm se věnovali po asi desetiminutovém intermezzu. Skladby B-Machines, Brat MojTanz Mit nebo Koran si mohli fanoušci užít spolu s vizuální produkcí na plátně za kapelou, která se věnovala vojenské a politické tématice. Povětšinou nic pozitivního. Občas se tam vyskytla i svastika. Respektive, čím blíže byl koncert svému konci, tím častěji jsme ji mohli zahlédnout v průvodní projekci. Až depresivní atmosféru vždy rozčísla téměř taneční skladba s masivním beatem. U některých songů jsme mohli zaslechnout i zvuk elektrické kytary, kterou však formace nedisponovala. Ta naopak brilantně zvládala klávesy a syntetizátory. Nejvíce práce a úsilí měl nejspíš bubeník, jenž jako jediný hrál na živý nástroj. Nakonec si fanoušci Laibach ještě vyžádali přídavek v podobě Love On The Beat.

Fotogalerie z koncertu

Koncert slovinské formace Laibach byl opravdovým zážitkem. Masivní, surová a nadupaná hudba s prvky dubstepu doplněná skvělým zpěvem zpěváka Frase a zpěvačky Špiler otřásla nejednou cihlou Divadla Archa. Skupina měla absolutně vše pod kontrolou – tedy souhru, vizuální efekty i práci s diváky. Kde ale berou inspiraci k takové tvorbě?


Napište komentář

Jan Mareš
O Jan Mareš 352 Článků
Mezi mými koníčky jsou dva nejdůležitější - hudba a psaní. Hudbu miluju tolik, jako málo věcí na tomhle světě. Proto poslouchám, hraju, tvořím, fandím, zkrátka vše, co se s hudbou dá dělat. Kytara je jednou z lásek mého života. Ale rozhodně jsem otevřený i jiným stylům, než těm s kytarou. Důležité je, aby mě to bavilo. Píšu a fotím, protože v obojím je kus mého JÁ. Proto jsem také vystudoval Střední školu sdělovací techniky a nyní jsem na Universitě Jana Ámose Komenského (obor Sociální a mediální komunikace). No a co víc si přát, než že mé dvě záliby spojím!? To mi MONSTERMUSIC.CZ dokonale umožňuje.